Po letech bezvýchodné situace dosáhly členské státy Evropské unie kompromisu ohledně legislativy určené k boji proti online sexuálnímu zneužívání dětí (CSA). Cílem dohody uzavřené za dánského předsednictví je donutit platformy sociálních médií systematicky odstraňovat nelegální obsah. Dohoda však zůstává hluboce kontroverzní a kritici varují, že by mohla vést k hromadnému sledování.
Podstata regulace
Navrhované nařízení o CSA by vytvořilo nový orgán EU, Evropské centrum proti sexuálnímu zneužívání dětí, a poskytlo vnitrostátním orgánům pravomoci vyžadovat od technologických společností, aby odstranily nebo zablokovaly přístup k urážlivému materiálu. Hlavním problémem – a důvodem let trvajících vyjednávání – bylo jak byl obsah objeven.
Konečný kompromis se vyhýbá povinnému vládnímu skenování osobní korespondence. Místo toho budou mít platformy jako Facebook Messenger a Instagram povoleno skenovat zprávy samy. Zatímco velké technologické společnosti tento přístup z velké části uvítaly, zastánci soukromí zůstávají velmi skeptičtí.
Problémy se sledováním a falešné poplachy
Kritici tvrdí, že i „dobrovolné“ skenování legitimizuje hromadné sledování. Patrick Breuer, bývalý poslanec Evropského parlamentu, nazývá dohodu „trojským koněm“ a varuje, že americké korporace budou skenovat komunikaci milionů Evropanů bez povolení.
Velkým problémem je také přesnost automatických detekčních systémů. Údaje německé spolkové policie ukazují, že přibližně polovina všech zpráv CSA se ukáže jako falešně pozitivní, což znamená, že nevinný obsah je označen jako nezákonný. Zavedení systémů ověřování věku, jako je ověřování ID nebo rozpoznávání obličeje, by mohlo dále ohrozit soukromí online.
Další kroky
Jednání s Evropským parlamentem a Komisí (tzv. „tripartitní jednání“) začnou v roce 2026. Výsledek bude záviset na rovnováze mezi ochranou dětí a základními právy a také bezpečností údajů. Před vypršením platnosti pravidel E-Privacy, která v současnosti firmám umožňují provádět dobrovolné skenování na základě určitých výjimek, bude také potřeba dokončit regulaci.
Kompromis je krokem vpřed, ale skutečný dopad na soukromí a dohled zůstává nejistý. Debata zdůrazňuje rostoucí napětí mezi bezpečnostními požadavky a digitálními svobodami v EU.
